Před čtením
„Co si myslíš, že se stane podle obálky?“ „Kde asi příběh bude?“ „Co už o tom tématu víš?“ Takové otázky aktivují zkušenost a zvědavost.
Během čtení
Zastavte se jen na několika místech. Zkuste: „Proč to postava udělala?“, „Co může následovat?“, „Jak to poznáš z obrázku nebo textu?“. Otázka „jak to víš“ vede dítě k opření odpovědi o konkrétní stopu.
Po čtení
„Která část byla nejdůležitější?“ „Co by se změnilo, kdyby hrdina udělal něco jiného?“ „Komu bys příběh doporučil a proč?“ Takové otázky propojují shrnutí, hodnocení a tvořivost.
Otázky bez správné odpovědi
U literárního příběhu není každá otázka faktická. Dítě může mít jiný názor na postavu než dospělý. Pokud ho dokáže vysvětlit, je to cenná práce s textem.
Interaktivní pohádka jako podnět k rozhovoru
Stejné otázky lze použít i po poslechovém či interaktivním příběhu. U aplikace Hlava plná pohádek nemusí aktivita skončit splněním úkolu na obrazovce. Vyberte jednu scénu a nechte dítě vysvětlit, co by udělalo jinak.
Kdy se raději neptat
Někdy je nejlepší knihu prostě dočíst a užít si ji. Pokud dítě každé zastavení ruší, otázky odložte na konec. Cílem je vztah ke čtení a porozumění, ne splněný seznam pedagogických technik.
Časté otázky
Kolik otázek položit během jedné pohádky?
Není potřeba mnoho. U kratšího příběhu často stačí jedna nebo dvě dobře zvolené otázky během čtení a krátký rozhovor na konci.
Co když dítě odpovídá jedním slovem?
Zkuste konkrétnější otázku, dejte vlastní příklad nebo nabídněte možnost odpovědět kresbou či ukázáním v obrázku.
Mám dítě opravit, když si příběh vyloží jinak?
Pokud jde o interpretaci, ptejte se na důvod. U faktické chyby lze společně najít místo v textu, které ji pomůže ověřit.
Zdroje a další čtení
Text je nově zpracovaný. U metod navazujících na původní Kreativní učení uvádíme také zdroje, které pomáhají doložit jejich historickou a odbornou stopu.